Někdy mám pocit, zda mám pokračovat v těchto povídkách. Zda to co do nich vkládám je bohapustý můj výlev, nebo je to něco, čím se chci sebeprosadit, … Možnost je v tom, že z nekterých vecí se chi vypsat, protože není asi jiná možnost. I když je to mezimluva mezi další kapitolou, ale možná se ani kní nedostanu. Je rozepsaná jako další dvě, ale stává se, že některé nápady umřou, jako ostatní jiné, obyčejné.
Když to vezmu na druhou stranu, vždy jsem chtěl si napsat delší povídku, bez cíle, prostě jen tak. Ať to bude někdo číst, nebo nebude. Povídky chci a budu psát, protože chci je psát srdcem. Možná pro někoho to bude psaní, které postráda smysl, asi má pravdu. Jsem tak trochu pisálek, co píše bláboly a píše je pro to aby se z nečeho “vyzvracel”.
Mé znamení je beran, jsem tvrdohlavý, ale sem tam potřebuji něco ventilovat. Budiž tou ventilací tyto přiběhy, které se snad dostanou na víc než na jednomístné číslo.
Omlouvám se čtenáři za tuto vložku, ale budiž pro Tebe pochopením mého smýšlení.
Děkuji