Konečně jsem skončil v práci. Bylo šest večer a ja jsem zhuntovaný jako kůň odpípaval svou pracovní dobu. Slunce se sklánělo nad obzor nad Otrokovicema a svýma paprskama hladilo celé zlínské údolí. Krásný pohled, mně nutil se jítprojít za zlínskou teplárnu, abych se podíval, jak mé rodné město očekává temné stíny ještě temnější noci.
Prolezl jsem celý areál Svitu. Pozdravil jsem se s vrátnýma, kteří chodí občas k nám na kafe. Minul jsem místní diskont, který už svým vzhledem odpuzoval k nákupu. S očima divající se do ničeho jsem prošel křižovatku a skončil v pruchodu, který zkracoval cestu k místnímu rádiu. Podíval jsem se na studnu, která mě vítala svou zrezivělou pumpou. Vzpoměl jsem si, že jsem tady před nekolika lety seděl se spolužačkou, po výletě do Zoo a bavili se o nachazející bezstarostné budoucnosti…
Po několika minutách ticha, jsem zamáčkl slzu. Vzpomínka na střední a na moji maminku. Zachazejícím sluncem, me přepadla chmurná nálada, která mě doháněla k častějšímu utíraní koulejících se slz. ”Vše na prd”, říkam si v duchu, “v práci na nic, rodina pražádná, kamarádi skoro žádní, a…. škoda mluvit”. Vzpomínky na krásné chvíle, které by se dali spočítat na prstech jedné ruky mě donutili vyjít do půlky stezky. Podíval jsem se kolem sebe, na panelové kostky, které svou rudou barvou zvýrazňovali svou nadřazenost nade mnou. Nádherná podívaná, na kterou bych vzal dívku svých snů, kdybych ji měl. Držet ji za ruku, říkat jí zamilované slovíčka, zamotané v ještě ve více zamilovaných větách,… Romantika. Cizí slovo pro mne. S kým bych mohl zažívat takovéto krásné chvíle, když jsem od rána do večera v práci a místo abych se šel pobavit, tak se jdu sám projít? Jedině nějaký samorost…
Sedíc sám pod stromy, jejichž pupeny se začínají zelenat a těšíc se na blíží se jaro, přemýšlím o víkendu. Promotér místního rádia mě požádal o spolupraci na veřejné akci, která se koná v blízké vesničce. Jako vždy chce, abych se postaral o pořadatelskou činnost. Grrr, buzerovat lidi to mám nejraději, ale co už, pár společných akcí ze mně udělali dohazovače pracovní síly, člověka rozdělující práci a kontrolóra a těch pár drobných… aspoň budu dělat neco jiného než klasickou práci. Kromtoho zabiju víkend. Prošel jsem stezkou zpět, až ke studni. Můj pohled skončil zase na pumpě. Špatná nálada zapůsobila a slzy smutku se vedraly do očí… Špatný den dnes…